Člověk si může auto obstarat několika různými způsoby. Asi tím nejtradičnějším je, že prostě zavítá k nějakému prodejci a zvolený vůz si docela normálně koupí. Je to ten vlastně nejpohodlnější a nejrychlejší způsob, jenž má ale jedno zásadní úskalí. Aby tak jeden mohl učinit, musí mít na takovou transakci dostatek peněz. A to ani v dnešních dobrých časech nejednou nemá. Ba možná dokonce většinou nemá.
Opakem koupě je krádež. I to je rychlý způsob a je to zdánlivě i varianta nejlevnější, jenže ve skutečnosti to někoho takového vyjde draho. Protože ho s velkou pravděpodobností chytí, bude mu pěkně horko a následně pro změnu skončí v chládku. Takže toto výhodné řešení rozhodně nelze doporučit.

A pak zbývají už jenom nějaké ty zlaté střední cesty. Způsoby, jak se mohou automobilu dobrat i ti, kdo na něj právě v daném okamžiku nemají, ale potřebují ho.
Takovým variantám se říká leasing a mohou být dvojího druhu.
Finanční leasing znamená, že člověk postupně platí cenu vozu plus úroky úvěrové společnosti a po splacení celé sumy je auto možné převést do jeho vlastnictví, čímž to končí.
Operativní leasing naopak znamená, že člověk platí za takové vozidlo nájem, a když takový operativní leasing skončí, je auto vráceno leasingové společnosti. A až následně může být eventuálně od této odkoupeno za zůstatkovou hodnotu.

Dnes už může mít v podstatě každý, bez ohledu na to, je-li právnickou nebo fyzickou osobou. A řekněme si na rovinu, že je tato možnost v lecčem docela zajímavá a výhodná.
Člověk se sice při operativním leasingu nestává majitelem takto pořízeného vozu, jenže je to vlastně na škodu? Když se nad tím zamyslíte, možná ani ne. Protože skutečný vlastník tohoto vozu musí sám hradit povinné ručení a havarijní pojištění, za příplatek zodpovídá i za pravidelné servisní prohlídky, asistenční služby, českou dálniční známku, sezónní výměnu pneumatik,… A ten, kdo si ono vozidlo na operativní leasing pořídil, zatím jenom jezdí a jezdí.
Kolik jenom může takový operativní leasing ušetřit uživateli vozu starostí! Kolik mu může ušetřit nákladů, jež jsou s provozováním automobilu spojené!

A ani tím to ještě nekončí. Protože ve chvíli, kdy takové auto přestane jeho uživatele bavit, lze toto snadno obměnit. A vzít si na operativní leasing nový vůz. A o pár let později zase nový. A nemusí přitom u vozu původního ani řešit nerudovskou otázku „kam s ním“.
Takže proč by si jeden tuto možnost nezvolil, že? Pokud ve smlouvě nepřehlédne nějaký ten háček, nemůže prohloupit.