Ačkoliv je dnes mnohými lidmi preferováno bydlení v rodinném domě, ceny nemovitostí způsobují, že mnoho z nich bydlí v bytech, a většinou jsou ještě rádi, že vůbec mají kde bydlet. A je to jen pochopitelné, zvláště v současné bytové krizi, kdy ceny nemovitostí neúměrně stoupají.

Ovšem to, že je člověk vlastníkem bytu, ještě neznamená, že si tam může dělat, cokoliv jej napadne. Navíc jsou součástí domu také společné prostory, jako jsou chodby, schody či výtah, a i o ně je potřeba se starat. Kdo to ale bude mít na starosti?

Tyto situace dříve řešila bytová družstva. Na rozdíl od těch zemědělských zde byli členy vlastníci jednotlivých bytů. Ta se však po revoluci z velké části zrušila, a v podstatě je nahradilo společenství vlastníků bytových jednotek.

Podobně jako u družstev, i zde se jedná o organizaci, jejímiž členy jsou všichni vlastníci bytů v daném domě, a to bez ohledu na tom, zda zde skutečně žijí nebo jej pronajímají. Jeho cílem je dělat rozhodnutí, která se buď týkají společných prostor, nebo která ovlivní všechny obyvatele.

Ke schvalování dochází hlasováním, kdy je nutná nadpoloviční většina. Zde je však problém v tom, že na schůzi zdaleka nepřijdou všichni majitelé. To pak znamená, že oni se hlasování neúčastní. A pokud jich je většina, může dojít k problému. I z tohoto důvodu bývá ve stanovách uvedeno, jak velký počet majitelů musí být přítomen, aby mohlo dojít k hlasování.

Realizaci daných opatření pak zajišťuje předseda. Ten bývá obvykle zvolen z řad vlastníků, avšak může být i externí. Jeho úkolem je kontaktovat příslušný úřad či firmu a vše tam zařídit. Také spravuje fond, ze kterého se financují nejrůznější opravy či nezbytné úpravy, jako je třeba zateplení.

Jistě, tento systém není dokonalý, avšak je tím nejlepším, co v současnosti máme k dispozici. Proto, pokud jste členem takovéhoto společenství, rozhodně schůze nevynechávejte. I váš hlas koneckonců může být ten rozhodující.