Zákon zařadil osobní asistenci jako terénní sociální péči

Zakladatelem této služby byl v 60. letech minulého století jistý Ed Roberts. Sám trpěl těžkým postižením a usiloval o to, aby lidé jako on nebyli odkázáni na pobyt v ústavech a nemocnicích, a mohli žít stejně kvalitní život alespoň po stránce duchovní.
piktogram invalidů
Služba probíhá v místě pobytu klienta, tedy v jeho přirozeném prostředí, což je nejvhodnější způsob pomoci. Terénní pracovník má na starosti:

  • Vypomáhat postiženým osobám při provádění osobní hygieny – koupele, sprchování, mytí vlasů, holení, péči o pokožku a nehty atd.
  • Pomáhat při zajištění nákupu potravin a stravy, zároveň při přípravě a servírování pokrmů.
  • Vypomáhat v běžných činnostech v domácnosti – úklid, drobné domácí práce.
  • Působit formou pedagogické činnosti, podporovat sebevzdělávání a zprostředkovávat přístup k informacím.
  • Zajišťovat kontakty s úřady a institucemi a pomáhat začlenit postiženou osobu do okolního prostředí.

tlačítko pomoci

Způsob realizace osobní asistence

Sebeurčující typ
Je velmi náročný pro obě strany, neboť si klient klade požadavky a asistent je zpravidla bezvýhradně plní. Není sice nutná odborná průprava vypomáhajících osob, ale vyžaduje to velké nároky na jejich psychickou odolnost a empatii.
Řízená metoda
Ta naopak vychází z toho, že klient vyžaduje koordinaci denního režimu ze strany terénního pracovníka. Ten musí být patřičně proškolený a zdatný. Tato služba je využívána především lidmi s mentálními a smyslovými poruchami a postižením.
Všeobecný způsob
Je také velmi náročný vzhledem k tomu, že musí asistující osoba zvládat často neobvyklé situace, které vyžadují okamžité řešení. Měl by jej provádět specialista velmi psychicky odolný a fyzicky zdatný.
Speciální způsob
Většinou jde o asistenci pro ve formě pedagogické nebo pracovní, často ji využívají např. tělesně postižené matky.
Asistující člen rodiny
Výhody jsou zřejmé už z toho úhlu pohledu, že jde o nejbližšího příbuzného. Vyžaduje to však značnou zátěž psychickou, fyzickou i časovou, asistenti často dochází i do zaměstnání, i když je tato služba finančně podporována státem.
Dobrovolníci
Provádí ji asistenti v rámci dobrovolnické činnosti, za níž nedostávají žádnou odměnu. Nejčastěji to bývá vzájemný rozhovor s klientem, doprovod v rámci různých kulturních a společenských akcí, provázení po úřadech a institucích, případně drobná výpomoc v domácnosti.